Hodně diskutovaný pojem „nebezpečný pes“.

     Pokud psi žijí ve společnosti lidí a ne ve společnosti psů, dá se říct, že se stává nebezpečný psem každý pes, který se vdaném čase a na určitém místě chová tak, že lidi ohrožuje nebo omezuje. Tedy i psi vítací a neovladatelní.

• Chyba je, když je majitel hodného 40 kilového psa v klidu, protože ví , že jeho pes neběží člověka uprostřed louky kousnout , ale olíznout.

Domnívám se , že lidé kteří vědí a psech víc, by měli neustále ukazovat cestu těm méně zkušeným. Potom se snad i ostatní lidé začnou dívat na psy a nás pejskaře jinak.

     V dnešní kynologickém světě se v posledních letech prosazuje mnoho teorií a mýtů, jak svého psa zvládnout. Neustálé diskuse na téma vůdce smečky a podobně.......Každý, kdo má svého psa rád, by si měl uvědomit ,že formy které ukazují cestu k vůdcovství ve smečce jsou jen zastírané násilí a krutost.

• Ve skutečnosti to ani ve smečce tak nefunguje, jak je popsáno. Někteří jedinci se do stavu, kdy je vůdce sráží na zem, kouše do čenichu a podobně za celý život nedostanou. Některé teorie a odborná zdůvodnění autorů hraničí s lidovým vypravěčstvím.

     My lidé, ovšem ve vědšině případu chováme psy a tam na rozdíl od vlka hrozí, že vyběhne ze zahrady, uloví cyklistu nebo dítě a podobně........Pokud máme své psy rádi a chceme je správně vychovat, stačí dodržovat několik málo zásad.

• Naučit se je správně odměňovat, komentovat jejich činnosti, vše dělat tak, aby věděl, že o všem rozhoduji já. Nenechat jej ukazovat cestu. Rozhodovat o tom, kam vstoupí. Nežádoucím činnostem předcházet a ne je přerušovat.
• To je poznat : co chce pes udělat a předejít tomu . Nečekat, zda to udělá nebo ne. Mnohdy stačí odovést pozornost psa.
• Postupovat vždy: od jednoduchého k složitému. Naučit jej základní podřizovaci povely, jako je třeba lehni, místo, čekej a přivolání. Vše řádně odměňovat, komentovat, pracovat s hlasem učit jej pokud možno ve stejném čase a tam, kde jsme sami.

Pokud budeme takto postupovat, pes se správnávnně zařadí a naše postavení bude zajištěno a nemusíme zkoumat, jak dalece jsme vůdcem smečky.

• Naučte svého psa čekat, stačí jen chvíli, potom odměnit a pokračovat v započaté činnosti.

Já osobně nezastávám teorii o nutností krutého zacházení, abych byl vůdcem smečky, ale přirozeného zařazení. Rovněž odměna je přirozenost a ne - uplácení.

• Není dobré našeho psa zlomit a přijít a jeho důvěru, ale využít všech přirozeností a lidské inteligence k dosažení souladu ve dvojici. Možná by se mnozí majitelé psů divili, kdyby věděli co se skrývá za motivace u některých takzvaných psích psychologů a co jejich miláčky čeká.

     Je zajímavé, že k dosažení určitého cíle vždy vede více cest, ale stačí medializace a není co řešit. Problém je, kde začíná a končí týrání. Je jen na nás, abychom postupovali, tak, že nebudeme muset našeho psa dát z ruky .Zkusme postupovat, tak, aby se náš pes nestal nebezpečným, ale příjemným společníkem.

Pavel Beer st.