Nácvik vyštěkání osoby :

Na úvod poněkud obecně. Je možné, jak novela NZŘ MP uvádí, tuto činnost provádět jak na makety, tak v terénu. Jak z uvedeného vyplývá, je dobré postavit si na tomto základ. Tedy nezačínat nutně nácvik s osobou ukrytou, ale vyštěkáním napřímo. Základ cviku je, že náš pes umí štěkat na hračku nebo pro potravu, kterou chce dostat od nás.Vše je stavěno na hře a touze psa získat uvedené, tedy kořist nebo jídlo.

Jít cestou zastrašování nebo zloby bych nedoporučoval, je to nejisté a nemoderní. Proto se nebudeme této metodice věnovat.

Pokusíme se používat metody, které budou našim psům připomínat hru. Zvládnou je i ti pejskové, kteří nemají, jak se obecně říká „povahy“.

Další výhodou tohoto nácviku je fakt, že nepotřebujeme na pomoc odborníka. Stačí jen někdo, kdo
má rád pejsky. Pro začátek nám může pomoci i člen rodiny.

Vyštěkání pomocníka:

Než začneme je dobré, aby zamýšlený pomocník byl s námi v kontaktu. Našim cílem není psa překvapovat, strašit anebo jiným způsobem znejistit. My si budeme společně hrát.

• Postavíme se proti sobě caa. 5 kroků. Vezmeme hračku, peška, nebo uzavřenou mističku s potravou. Psovod nechá svého psa zaštěkat na sebe, odmění jej. Po odměnění přidrží psa za obojek/ není podmínkou/ a odhodí motivační předmět pomocníkovi. Pokud psa psovod nedrží, je důležité, aby pomocník hozený předmět chytil. Pomocník udělá v podstatě to samé, nechá psa zaštěkat a odmění stejným způsobem jako psovod. Toto obměňujeme. Postupně po chycení předmětu pomocník odbíhá dále a psovod vypouští svého psa povelem revír, až se dostaneme k maketě, nebo případně keři. Dopopručuji nejdříve vyštěkat pomocníka venku, tehdy, když je neukrytý.

Do úkrytu se dostáváme podle chování psa. Pes musí o odměnu o které ví (ze začátku ji i vidí) usilovat a psovoda si nevšímá.

Není dobré, aby psovod do fází kontaktů figuranta a psa zasahoval. Já to stavím tak, že figurantovi psa půjčím. Pes se po odměně, pokud nepřijdu já, přijde pochlubit ke mně sám. Možná někdo namítne, že tam musím vždy jít, jinak bude od figuranta odcházet. Není to tak, když je vše nastaveno správně , tak se pes nezajímá o nic jiného, něž o svoji odměnu, kterou nedostane jedině až na zkouškách. Dejte vašemu psu důvěru, řádně se domluvte s pomocníkem a nezasahujte do výkonu psa.

• V úkrytu dbáme na to, aby pomocník - hlavně v počátku nácviků, nebyl otočen čelem ke psovi, na psa nezíral a nesnažil se výraznými projevy psa vyprovokovat ke štěkání. Mám zkušenost , že je lepší chovat se nenápadně a věnovat pozornost tomu, co nás spojuje t.j. odměně po zaštěkání psa. Je dobré postupovat tak, že pomocník po přiběhnutí psa pomáhá nejdřív povelem „štěkej“ a psa chválí, když se to zlepšuje, tak jen upoutáním jeho pozornosti hračkou, nebo motivačním prvkem. Postupně tato reakce přijde. Pes začne štěkáním vyžadovat odměnu automaticky. Po zaštěkání odměna vypadne, nebo je psu podána VŽDY, pokud se jedná o nácvik. Jakmile pes zaštěká, okamžitě ho odměním! Nezapomínáme: snažíme se, aby pes byl u nás co nejblíže, tedy nenatahujeme ruce a netlačíme psa očima ani tělem.

Pamatujeme si, že pro začátek je dobré, když si uděláme při tréninku vždy kontaktní vyštěkání, ať již do makety, nebo za strom. Pes pomocníka vidí, zaštěká a je odměněn. Není hezké, když je na psa vyvíjen tlak to i tím, že stojíme nebo sedíme čelem proti čelu a pes vyštěkává se strachem z 5 metrů, protože na něho zíráme, tím působíme příliš autoritativně.

Snažme se vše nastavit tak, že je to hra na schovávanou a uvidíte, že to půjde samo, bez ohledu na povahu psa. Jde jen o správnou motivaci a přirozenost. Vyštěkání nechte na poučeném pomocníkovi. Vykukování psa z makety, co na to páníček, není pěkné. Pak už stačí málo a pes chodí naproti psovodovi.

Nezapomínáme postupně vše směřovat, tak jak je psáno ve zkušebním řádu, abychom oba - já i pes - měli uvedené zažité. Nezapomeňte zvykat psa na oblečeného figuranta. Figurant může být ve všech pozicích t.zn. může klečet, sedět na zemi nebo židli a podobně.

                                                               Pavel Beer st.